- +

Kolektivní žaloby v EU - mýty versus realita


4.4.2013
Jedním z témat letošního bruselského Evropského spotřebitelského summitu, která se dlouhodobě objevují v diskuzích zaměřených na spotřebitelskou politiku, bylo téma kolektivních žalob. Jedná se o postup, který umožňuje skupině osob, které utrpěly stejnou škodu, domáhat se odškodnění u soudu prostřednictvím jednotné žaloby. Tento postup se v některých státech Evropy a zejména v USA často využívá v oblastech jako je například doprava, finanční služby, telekomunikace, zdravotnictví anebo potravinářství. Ačkoliv systém kolektivních žalob úspěšně existuje již v 16 členských zemích EU (Česká republika mezi ně nepatří), na evropské úrovni jednotný právní předpis zatím chybí. Spotřebitelé se tak v rámci vnitřního trhu EU nemohou účinně domáhat svých práv. Řešením této situace je vytvoření dlouho očekávaných právních předpisů EU o kolektivním odškodnění, které jsou rovněž prioritou poslanců Skupiny socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D). Česká poslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), členka Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, která dlouhodobě podporuje zavedení celoevropského systému kolektivních žalob a odškodnění, považuje tento nástroj nezbytný krok k efektivnímu vynucování spotřebitelských práv: „Kolektivní žaloby jsou obecně velice účinnou metodou, jak se větší skupina poškozených může domoci svých práv. Zatím však tento systém zdaleka nefunguje všude a neřeší přeshraniční problémy. To by se mělo do budoucna změnit.“ „Podle průzkumu až 79 % evropských spotřebitelů uvádí, že by byli ochotnější hájit svá práva u soudu, pokud by se mohli připojit ke kolektivní žalobě. Roční přímé náklady obětí se podle odhadů pohybují od 13 miliard euro po více než 37 miliard euro a to u přeshraničních případů. Kolektivní žaloby by ušetřily čas i peníze,“ dodává Sehnalová. Evropská organizace spotřebitelů (BEUC) vypracovala příručku, ve které se věnuje mýtům, které jsou často s kolektivními žalobami spojeny, a které odpůrci tohoto spotřebitelského nástroje často zneužívají. Přinášíme vám přehled těchto mýtů a jejich osvětlení ze strany BEUC: Mýtus první: Zavedení kolektivních žalob by způsobilo drastické zvýšení množství sporů. Neexistuje žádný důkaz o nárůstu množství sporů v členských státech EU s fungujícími mechanismy kolektivního odškodňování. Na rozdíl od původních předpokladů netvoří hromadné žaloby v USA, kde systém funguje, podstatné množství civilních sporů (méně než 1 %). Naopak, v případech hromadných nároků zahrnujících stovky nebo dokonce tisíce jednotlivých případů, by zatížení soudů bylo zmírněno jedním kolektivním případem. Mýtus druhý: Zavedení kolektivních žalob by poškodilo pověst podnikatele, i kdyby žaloba byla neopodstatněná. Toto riziko se snižuje už od počátku soudními slyšeními o přípustnosti, kde se prokazuje, zda je případ opodstatněný. Mýtus třetí: Zavedení kolektivních žalob by vedlo k bankrotování podnikatelů. V členských státech EU, kde kolektivní žaloby existují, nebyl podle dostupných dat zaznamenán žádný takový bankrot. Mýtus čtvrtý: Americké právní firmy by se aktivně zapojily a podněcovaly by žalobce a podávaly případy k soudu. EU nebo jednotlivé členské státy by měly určit tzv. pověřené subjekty, tj. ty, které mohou podávat hromadné žaloby. Mýtus pátý: Hromadné žaloby, známé v USA, budou importovány do Evropy. Oba právní systémy jsou velmi rozdílné. V USA musí každá strana financovat své vlastní náklady, náhrada škody může být obrovská a rozhodnutí jsou často činěna porotou, což může vést k populistickým rozsudkům. Kolektivní žaloby v EU by se měly řídit jinými principy - kdo prohraje, ten platí, náhrada škody jen pro toho, kdo utrpěl škodu a rozhodnutí soudcem, nikoli porotou. Kolektivní žaloby by tak v Evropě znamenaly skutečně efektivní přístup ke spravedlnosti. „Úspěšné využití systému kolektivních žalob ukazuje řada příkladů z Evropy. Například v Holandsku se kvůli závadným hormonálním lékům proti nevolnosti během těhotenství mnoho dětí narodilo s vrozenými vadami a postiženími. Tito lidé se koncem 80. let s farmaceutickými firmami prostřednictvím kolektivních žalob úspěšně soudili. Nakonec se ukázalo, že poškozených může být až kolem 17 000. V rámci mimosoudního vyrovnání bylo pro tyto oběti dosaženo odškodnění v hodnotě 38 milionů euro,“ uvádí poslankyně Sehnalová konkrétní příklad úspěšného procesu.

Poslední vložené články


Tisková konference k výsledkům plenárního zasedání ve Štrasburku

18.7.2014 | Europoslankyně Olga Sehnalová a europoslanec Pavel Poc dnes v Lidovém Domě v Praze vystoupili na v pořadí již druhé tiskové konferenci delegace ČSSD v Evropském parlamentu k výsledkům plenárního zasedání ve Štrasburku. Dnešními tématy byly výsledek vyjednávání o obsazení zahraničních delegací Evropského parlamentu, výsledek volby předsedy Evropské komise a jeho program a ...

Newsletter plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku 14. - 17. července 2014

18.7.2014 | Evropský parlament na svém plenárním zasedání ve Štrasburku ve dnech 14. - 17. července 2014 projednal následující témata: Zahájení zasedání: EU musí finančně podpořit obnovu Balkánu po povodních"Kolektivní solidarita, která stála za přeshraničním záchranným a humanitárním úsilím v boji s následky květnových povodní v Bosně a Hercegovině, Srbsku a Chorvatsku, musí být podepřena asistencí a finanční ...

Eurokomisař(ka) - hit letošní sezóny

16.7.2014 | "Kauza" výběru českého zástupce či zástupkyně na post eurokomisaře či eurokomisařky začíná v médiích nabírat až téměř hysterických rozměrů. Včera bylo pozdě, neschopností vlády nám hrozí blamáž, další ostuda České republiky! Pěkné téma pro letní okurkovou sezónu, navíc pikantní vnitrokoaliční spor. Chtěla bych poněkud zchladit vášně. Tak zaprvé. Ve stejné situaci ...

Další články