- +

O čem se mluví - stručný týdenní výběr událostí EU


1.4.2013
EVROPSKÁ KOMISE PŘEDLOŽILA NÁVRH DOPLNĚNÍ ROZPOČTU EU NA ROK 2013 Ve středu 27. března představila Evropská komise návrh doplnění rozpočtu EU na rok 2013. Evropská komise vyžaduje navýšení letošního rozpočtu o 11,2 mld. eur, které mají být použity na pokrytí neuhrazených plateb z roku 2012. Nicméně celkové nesplacené pohledávky EU se pohybují ve výši 16,2 mld. EUR. Původní rozpočet na rok 2013 byl navrhnut ve výši 132,8 mld. EUR. Za rozpočtovou agendu zodpovědný komisař Lewandowski uvedl, že "tento návrh opravného rozpočtu nemůže být pro nikoho překvapením. V posledních letech byly schválené roční rozpočty vždy pod hranicí reálných potřeb. Nové nesplacené závazky byly vždy jako sněhová koule přesouvány do dalšího rozpočtového roku. Politika strkání hlavy do písku nemůže fungovat věčně. Odsouváním plateb ty nesplacené účty nezmizí." Dále zmínil, že ani cent z požadovaných dodatečných finančních prostředků není požadován na provoz institucí EU. Peníze jsou požadovány pro uhrazení projektů především z Kohezní politiky EU v jednotlivých členských státech. Jednotlivé roční rozpočty společně schvalují Rada a Parlament. Parlament záležitost začne projednávat 15. dubna. V této souvislosti předseda Výboru pro rozpočet Evropského parlamentu Alain Lamassoure uvedl, že rozhodnutí Evropské komise uhradit prostřednictvím rozpočtu 2013 pouze část nesplacených závazků EU by mohlo vést na konci roku 2013 k platební neschopnosti EU. Toto je ve Smlouvách zakázáno, a proto Evropský parlament takovýto deficit nebude akceptovat. Dále uvedl: "V době, kdy je důvěryhodnost Evropské unie zpochybňována, nemůžeme předstírat, že jsme se dohodli na víceletém finančním rámci, když nejsme schopni zaplatit ani naše jednotlivé roční závazky." Zároveň také připomněl mezi-institucionální dohodu mezi Evropským parlamentem, Komisí a Radou z prosince minulého roku, že rok 2013 bude rozpočtově vypořádán tak, aby finanční rámec 2014-2020 mohl být zahájen s čistým štítem. Vypořádání všech nesplacených závazků rozpočtu roku 2012 je také jednou ze čtyř podmínek odsouhlasení nového víceletého finančního rámce, které si ve svém usnesení z 13. března stanovil Evropský parlament. Co se týče Rady, např. britský ministr financí Greg Clark označil středeční návrh Komise za "naprosto neakceptovatelný". Uvedl také, že je zvláštní, že Komise požaduje navýšení rozpočtu, které je větší než záchranný balík pro Kypr. EVROPSKÁ KOMISE PŘEDSTAVILA NOVÝ NÁVRH NAŘÍZENÍ K EUROPOLU Ve středu předložila Evropská komise dlouho očekávaný návrh nařízení o agentuře EU pro spolupráci při prosazování práva a vzdělávání v této oblasti (Europol) a o zrušení rozhodnutí Rady 2009/371/SVV (zřízení Europolu) a 2005/681/SVV (zřízení CEPOLu) a s ním spojené sdělení o evropském systému vzdělávání v oblasti prosazování práva (LETS). Europol se zabývá prevencí a potíráním organizované trestné činnosti. Snaží se zefektivnit spolupráci jednotlivých členských zemí, a to zejména svojí informační i vzdělávací činností a policejním a soudním poradenstvím. V roce 2010 byl Europol transformován na agenturu EU. Nové nařízení si dle Komise klade za cíl zefektivnit činnost Europolu při shromažďování informací, jejich analýze a sdílení výsledků těchto analýz s členskými státy. Má rovněž upevnit vazbu mezi vzdělávací činností a podporou operativní spolupráce tím, že Evropskou policejní akademii (CEPOL) vtělí do struktury Europolu, na nějž se tak přenese odpovědnost za společnou odbornou přípravu a výměnné programy pro policisty a ostatní příslušníky orgánů prosazování práva. Od návrhu se očekává, že přinese i větší odpovědnost Europolu vůči Evropskému parlamentu a národním parlamentům. Postavení národních parlamentů v procesu demokratické kontroly Europolu je v současné chvíli velmi slabé. Nový mechanismus kontroly, tak jak jej předvídala Lisabonská smlouva, má parlamentům kompenzovat přeměnu Europolu na agenturu EU. Evropský parlament může Europol nyní kontrolovat přes rozpočet a jsou mu také každoročně prezentovány zprávy o jeho činnosti. POSLEDNÍ HODNOTÍCÍ ZPRÁVA K PŘÍSTUPU CHORVATSKA K EU V úterý 26. března schválila Evropská komise poslední hodnotící zprávu o přípravách Chorvatska na vstup do EU. Evropská komise na závěr 15-stránkové zprávy zmiňuje, že "Chorvatsko obecně splňuje požadavky a závazky, které vyvstávají z přístupových jednání ve všech kapitolách. Chorvatsko včas prokázalo svou schopnost splnit všechny další závazky. V oblastech, kde ještě existují mezery, byly připraveny konkrétní pracovní plány tak, aby zbývající práce mohla být dokončena - včetně boje proti korupci. Zároveň Chorvatsko splnilo deset priorit, které byly identifikovány Komisí v hodnotící zprávě z října 2012. Proto Evropská komise věří, že Chorvatsko je na vstup k 1. červenci tohoto roku připraveno." Chorvatsko o vstup do EU požádalo v roce 2003. V současné době jeho přístupovou smlouvu ratifikovalo 23 členských států EU. Německo, Dánsko a Nizozemí ratifikaci podmínily pozitivním hodnocením Evropské komise. Ratifikační proces by mělo v příštích dnech zahájit také Slovinsko. Téměř 20 let starý bankovní spor mezi Chorvatskem a Slovinskem byl na začátku března vypořádán. Zpracovala: Jana Maláčová, zástupkyně Senátu při EP

Poslední vložené aktuality z dění v Evropském parlamentu


Krajem obchází strach aneb jak jsme chystali konferenci

3.6.2019 | Od počátku, co se angažuji společně s dalšími kolegy okolo krajského zdravotnictví, vidím jeden společný rys mnohých rozhovorů s lidmi v různých pozicích více či méně závislých na Zlínském kraji. Tím rysem je strach. Strach říci nahlas svůj názor, strach se pod něco podepsat a nejnověji i strach i jen veřejně vystoupit na odborné konferenci. Strach z čeho nebo o co? Tak třeba o možné budoucí ...

Vstanou noví bojovníci (proti dvojí kvalitě)

23.5.2019 | To mne napadlo, když jsem se dívala na předvolební debatu na TV NOVA, kde se všichni lídři předháněli, kdo byl a bude větším bojovníkem proti dvojí kvalitě potravin. Musím říct, že ještě na začátku dubna, kdy se rozhodovalo o zákazu dvojí kvality v EU, by mne opravdu nenapadlo, že to bude nejviditelnější téma této volební kampaně. Rozhořčení nad dvojí kvalitou je tím větší, čím větší je máslo na hlavě ...

Když se stříhá páska

12.5.2019 | V úterý bude v Kroměříži velká sláva. Přijede sám premiér Babiš, aby společně s hejtmanem Čunkem slavnostně přestřihli pásku u nové budovy, kde bude umístěn nový přístoj moderní diagnostické metody, zvané nukleární magnetická rezonance. Zazní projevy, ve kterých se bude děkovat a ujisťovat, jak kraj skvěle pečuje o své nemocnice, čehož důkazem je otevření nového provozu. Že je to nejlepší odpověď ...

Další články