- +

O čem se mluví - stručný týdenní výběr událostí EU


28.9.2012
DEBATA S NÁRODNÍMI PARLAMENTY OHLEDNĚ EVROPSKÉHO SEMESTRU Ve středu 26. září uspořádal Výbor pro hospodářství a měnu Evropského parlamentu (ECON) cca dvouhodinovou debatu ohledně zapojení Evropského parlamentu a všech vnitrostátních parlamentů do procesu tzv. evropského semestru. Evropský semestr je mechanismus sloužící k makroekonomické koordinaci, poprvé byl aplikován v roce 2011. Šestiměsíční cyklus začíná každoročně v lednu, kdy Komise zveřejní svou roční analýzu růstu, kterou Rada a Evropský Parlament projednají před jarní Evropskou radou. Na jarním zasedání Rady členské země na základě analýzy Komise identifikují hlavní výzvy, kterým musí EU čelit. Prostřednictvím programů stability/konvergenčních programů a národních programů reforem členské státy představí a projednají své střednědobé rozpočtové strategie a představí své plány v oblastech jako je zaměstnanost, výzkum, inovace, energetika nebo sociální začleňování. Tyto dva dokumenty poté v dubnu zašlou k posouzení Evropské komisi. Na základě posouzení Komise vydá Rada v červnu doporučení pro jednotlivé země, včetně doporučení těm zemím, jejichž politiky a rozpočty nejsou v pořádku. Středeční diskuze se kromě europoslanců zúčastnilo 16 zákonodárců z 12 komor národních parlamentů. Senát delegaci nevyslal. Vystupující zástupci národních parlamentů evropský semestr hodnotili vesměs pozitivně, vyzývají však k obsahové diskuzi o jednotlivých aspektech evropského semestru, o účinnosti doporučení pro jednotlivé země a o parlamentní kontrole, tj. zajištění legitimity celého procesu. Parlamentní kontrola evropského semestru by se měla týkat především 1. vzniku doporučení stejně jako 2. zohlednění těchto doporučení národními vládami. Při této příležitosti zpracoval Evropský parlament hodnotící studii k evropskému semestru (164 stran, doposud pouze v anglickém jazyce) a chystá tzv. evropský týden (který by se měl konat každoročně před jarní Evropskou Radou) a poté druhou - spíše hodnotící - parlamentní akci vždy na podzim každého roku. POLSKÝ MINISTR ZAHRANIČÍ SIKORSKI VYZÝVÁ VELKOU BRITÁNII, ABY SKONČILA SE SVÝM EUROSKEPTICISMEM A PODÍLELA SE NA PROHLOUBENÍ INTEGRACE EU Velkou pozornost vzbudil oxfordský projev polského ministra zahraničí Sikorského z minulého pátku. Konzervativní politik Sikorski, který v Británii vystudoval a byl zde kulturně ovlivněn, vyzývá Velkou Británii, aby zanechala svého falešného euroskeptického postoje. Sikorski zmiňuje, že britská nevraživost vůči Evropě je založena na mýtech a že zájmy Británie jsou v Evropě. Proto je nejvyšší čas pro Británii podílet se na budování evropských politik. Všechny tyto mýty zmiňuje a postupně vyvrací. Jedná se např. o obviňování EU za akce, které mají na svědomí jiné mezinárodní instituce či samotné členské státy; údajné doplácení Britů na evropskou integraci; údajné zaplevelení britského práva evropskou legislativou či bruselskou byrokracií apod. Dále Sikorski argumentuje mezinárodním obchodem, tj. že Británie je sice pro zbytek EU důležitým trhem (cca 11 %), nicméně 50 % britského exportu jde do EU, tj. lukrativní trh EU je pro britský export nenahraditelný. Tato čísla naznačují, kdo by měl lepší karty ve vyjednáváních v případě, že by se Británie rozhodla opustit EU a vyjednat si namísto členství smlouvu o volném obchodu. Ale i tak má takováto dohoda o volném obchodu svou cenu - jak Norsko tak Švýcarsko za přístup k jednotnému trhu EU velkou mírou přispívají do rozpočtu fondů EU. Druhým typickým projevem euroskepticismu je dle Sikorskeho mantra, že výstup z EU zajistí Británii větší svobodu a schopnost mezinárodního manévrování, ať je již cena výstupu jakákoliv. Sikorski upozorňuje, že již dnes praxe Mezinárodní obchodní organizace (WTO) ukazuje, že sám o sobě nebude Londýn zajímavý. Británie má ve světě velkou váhu, protože nezastupuje jen sebe, ale protože se především výraznou mírou podílí na rozhodnutích v Bruselu. Dále pak není jasné, jak by na vystoupení Velké Británie zareagovalo proevropštěji naladěné Skotsko. Na závěr Sikorski poznamenal, že EU je anglicky mluvící mocnost, že jednotný trh byl britský nápadem, že britská komisařka vede evropskou diplomatickou službu a kdyby Británie chtěla, tak by mohla vést evropskou obrannou politiku. Poté zmínil, že Polsko je přirozeným spojencem Británie v EU, obě země stojí mimo eurozónu a mají úzké vztahy s USA. Nicméně Británie nesmí očekávat, že jí Polsko pomůže ruinovat či paralyzovat EU. Polsko má na rozdíl od Velké Británie - stejně jako většina členských zemí EU - zkušenost s okupací vlastního území a nechce se vracet zpět do 20. století. Za dva týdny se má uskutečnit kongres britských konzervativců a očekává se, že premiér Cameron bude pod tlakem své strany, aby vyvolal britské referendum o výstupu z EU. Zpracovala: Jana Maláčová, zástupkyně Kanceláře Senátu v EP

Poslední vložené články


Cyklojízda do Kurovického lomu

21.9.2019 | Letošní cyklojízda v rámci Evropského týdne mobility se nám náramně vydařila. Ranní mrazíky vystřídal nádherný prosluněný den. Díky asistenci Městské policie jsme se bezpečné dostali z centra města a pohodovou jízdou přes Záhlinice a Tlumačov jsme dorazili do Kurovického lomu, kde se nám dostalo výkladu o historii i plánech současných majitelů. Kurovický lom je mimořádná přírodní památka a je jen ...

Jak je na tom Česká republika s kvalitou potravin v porovnání s ostatními zeměmi EU?

22.8.2019 | Jsem ráda, že téma kvality potravin ještě občas nějaká média zajímá. Zde je můj nedávný rozhovor pro Euroactiv a pro úplnost přidávám i původní otázky a mé odpovědi na ně. ...

Prohlášení ČLK

28.7.2019 | Pro informaci, všem krajským zastupitelům ve Zlínském kraji jsme v uplynulých dnech zaslali toto společné prohlášení.

Další články