- +

O čem se mluví - stručný týdenní výběr událostí EU


28.1.2013
PROBĚHLA RADA MINISTRŮ PRO HOSPODÁŘSKÉ A FINANČNÍ VĚCI Ve dnech 21. a 22. ledna se uskutečnila Rada ministrů pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), která schválila záměr 11 členských států EU (Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Rakousko, Belgie, Řecko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Estonsko) zavést daň z finančních transakcí formou posílené spolupráce dle článku 20 Smlouvy o EU. Rada rozhodovala o návrhu kvalifikovanou většinou, Česká republika se zdržela. Konkrétní parametry, v jaké výši má být daň vybírána či jak bude naloženo s daňovými příjmy, nejsou prozatím známy. Evropská komise předloží v příštích týdnech pro tento účel nový legislativní návrh. Během této Rady byl také schválen nový předsedající skupiny zemí eurozóny (Eurogroup). Stal se jím nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který nahradil dosavadního předsedu, lucemburského premiéra Jean-Claude Junckera. Juncker byl předsedou této skupiny od jejího založení, tj. od roku 2005. Ministři financí také diskutovali žádost Kypru o finanční pomoc ve výši 17 miliard EUR či možnosti rekapitalizovat banky přímo z Evropského stabilizačního mechanismu. POŽADAVKY EVROPSKÉHO PARLAMENTU K VÍCELETÉMU FINANČNÍMU RÁMCI 2014-2020 Předseda největší frakce - Evropské strany lidové (EPP) - v Evropském parlamentu Joseph Daul prý osobně "varoval" německou kancléřku Angelu Merkelovou, francouzského prezidenta François Hollanda, předsedu Evropské rady Hermana Van Rompuye a předsedu Evropské komise Manuela Barrosa, že navrhne, aby při schvalování víceletého finančního rámce EU bylo aplikováno tajné hlasování. Snížil by se tak tlak na jednotlivé europoslance z jejich zemí na schválení kompromisní verze rozpočtu, která má být dosažena členskými státy. Evropský parlament o víceletém finančním rámci s Radou spolurozhoduje. Druhá největší frakce - Socialisté a demokrati (S&D) - potvrdila, že anonymní hlasování je jednou z možností. Předseda Rozpočtového výboru (BUDG) Evropského parlamentu Alain Lamassoure (EPP, Francie) zmínil, že pokud proběhne tajné hlasování, bude velmi těžké najít v Evropském parlamentu pro "seškrtaný" návrh víceletého finančního rámce EU většinu. Evropská Rada se má znovu pokusit o nalezení shody členských států ohledně dlouhodobého rozpočtu EU 7. a 8. února. Evropský parlament si za svou podporu klade tři podmínky: 1. europoslanci žádají zavedení vlastních zdrojů pro evropský rozpočet (či alespoň politický závazek pro pozdější provedení), protože věří, že fakt, že 85 % rozpočtu je financováno z národních příspěvků je příčinou "juste retour" principu; 2. žádají více flexibility v přesouvání finančních prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami a rozpočtovými roky a 3. žádají možnost revize rozpočtu před rokem 2018 pro případ, že by EU vyšla z krize a bylo by možné rozpočet navýšit. PROJEV BRITSKÉHO PREMIÉRA CAMERONA K EVROPSKÉ UNII Ve středu 23. ledna přednesl britský premiér David Cameron svůj dlouho očekávaný projev ohledně budoucnosti Velké Británie v Evropské unii. Ve 40 minutovém projevu Cameron slíbil, že jeho konzervativní strana bude usilovat o přehodnocení vztahu Velké Británie s Evropskou unii. Budou-li britští konzervativci opět zvolení, uspořádají pravděpodobně v roce 2017 referendum s jednoduchou volbou - zda si Britové přejí vystoupit či zůstat v EU. DEBATA OHLEDNĚ SLOŽENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU PO VOLBÁCH 2014 V úterý 22. ledna projednával Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO) Evropského parlamentu návrh zprávy o složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014. V současnosti má Evropský parlament 754 poslanců, což není v souladu s Lisabonskou smlouvou, která stanoví maximální počet europoslanců na 750 plus předseda/předsedkyně (celkem tedy 751). Zároveň se očekává k 1. červenci t.r. vstup Chorvatska do EU. Chorvatsko by mělo být v Evropském parlamentu zastoupeno 12 poslanci. Poslanci Roberto Gualtieri (Itálie, S&D) a Rafal Trzaskowski (Polsko, EPP) navrhují, aby Německu bylo ubrány tři europoslanci (namísto současných 99 by Německo mělo 96) a 12 členským zemím - včetně České republiky - vždy jeden poslanec. Od voleb do Evropského parlamentu v roce 2014 by tedy měla mít ČR namísto 22 jen 21 poslanců. O návrhu by mělo být na výboru AFCO hlasováno 19. února a v březnu t. r. by měl být návrh projednán na plénu Evropského parlamentu. Zpracovala: Jana Maláčová, zástupkyně Kanceláře Senátu v EP

Poslední vložené aktuality z dění v Evropském parlamentu


Krajem obchází strach aneb jak jsme chystali konferenci

3.6.2019 | Od počátku, co se angažuji společně s dalšími kolegy okolo krajského zdravotnictví, vidím jeden společný rys mnohých rozhovorů s lidmi v různých pozicích více či méně závislých na Zlínském kraji. Tím rysem je strach. Strach říci nahlas svůj názor, strach se pod něco podepsat a nejnověji i strach i jen veřejně vystoupit na odborné konferenci. Strach z čeho nebo o co? Tak třeba o možné budoucí ...

Vstanou noví bojovníci (proti dvojí kvalitě)

23.5.2019 | To mne napadlo, když jsem se dívala na předvolební debatu na TV NOVA, kde se všichni lídři předháněli, kdo byl a bude větším bojovníkem proti dvojí kvalitě potravin. Musím říct, že ještě na začátku dubna, kdy se rozhodovalo o zákazu dvojí kvality v EU, by mne opravdu nenapadlo, že to bude nejviditelnější téma této volební kampaně. Rozhořčení nad dvojí kvalitou je tím větší, čím větší je máslo na hlavě ...

Když se stříhá páska

12.5.2019 | V úterý bude v Kroměříži velká sláva. Přijede sám premiér Babiš, aby společně s hejtmanem Čunkem slavnostně přestřihli pásku u nové budovy, kde bude umístěn nový přístoj moderní diagnostické metody, zvané nukleární magnetická rezonance. Zazní projevy, ve kterých se bude děkovat a ujisťovat, jak kraj skvěle pečuje o své nemocnice, čehož důkazem je otevření nového provozu. Že je to nejlepší odpověď ...

Další články