- +

O čem se mluví - stručný týdenní výběr událostí EU


28.1.2013
PROBĚHLA RADA MINISTRŮ PRO HOSPODÁŘSKÉ A FINANČNÍ VĚCI Ve dnech 21. a 22. ledna se uskutečnila Rada ministrů pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN), která schválila záměr 11 členských států EU (Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Rakousko, Belgie, Řecko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Estonsko) zavést daň z finančních transakcí formou posílené spolupráce dle článku 20 Smlouvy o EU. Rada rozhodovala o návrhu kvalifikovanou většinou, Česká republika se zdržela. Konkrétní parametry, v jaké výši má být daň vybírána či jak bude naloženo s daňovými příjmy, nejsou prozatím známy. Evropská komise předloží v příštích týdnech pro tento účel nový legislativní návrh. Během této Rady byl také schválen nový předsedající skupiny zemí eurozóny (Eurogroup). Stal se jím nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který nahradil dosavadního předsedu, lucemburského premiéra Jean-Claude Junckera. Juncker byl předsedou této skupiny od jejího založení, tj. od roku 2005. Ministři financí také diskutovali žádost Kypru o finanční pomoc ve výši 17 miliard EUR či možnosti rekapitalizovat banky přímo z Evropského stabilizačního mechanismu. POŽADAVKY EVROPSKÉHO PARLAMENTU K VÍCELETÉMU FINANČNÍMU RÁMCI 2014-2020 Předseda největší frakce - Evropské strany lidové (EPP) - v Evropském parlamentu Joseph Daul prý osobně "varoval" německou kancléřku Angelu Merkelovou, francouzského prezidenta François Hollanda, předsedu Evropské rady Hermana Van Rompuye a předsedu Evropské komise Manuela Barrosa, že navrhne, aby při schvalování víceletého finančního rámce EU bylo aplikováno tajné hlasování. Snížil by se tak tlak na jednotlivé europoslance z jejich zemí na schválení kompromisní verze rozpočtu, která má být dosažena členskými státy. Evropský parlament o víceletém finančním rámci s Radou spolurozhoduje. Druhá největší frakce - Socialisté a demokrati (S&D) - potvrdila, že anonymní hlasování je jednou z možností. Předseda Rozpočtového výboru (BUDG) Evropského parlamentu Alain Lamassoure (EPP, Francie) zmínil, že pokud proběhne tajné hlasování, bude velmi těžké najít v Evropském parlamentu pro "seškrtaný" návrh víceletého finančního rámce EU většinu. Evropská Rada se má znovu pokusit o nalezení shody členských států ohledně dlouhodobého rozpočtu EU 7. a 8. února. Evropský parlament si za svou podporu klade tři podmínky: 1. europoslanci žádají zavedení vlastních zdrojů pro evropský rozpočet (či alespoň politický závazek pro pozdější provedení), protože věří, že fakt, že 85 % rozpočtu je financováno z národních příspěvků je příčinou "juste retour" principu; 2. žádají více flexibility v přesouvání finančních prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami a rozpočtovými roky a 3. žádají možnost revize rozpočtu před rokem 2018 pro případ, že by EU vyšla z krize a bylo by možné rozpočet navýšit. PROJEV BRITSKÉHO PREMIÉRA CAMERONA K EVROPSKÉ UNII Ve středu 23. ledna přednesl britský premiér David Cameron svůj dlouho očekávaný projev ohledně budoucnosti Velké Británie v Evropské unii. Ve 40 minutovém projevu Cameron slíbil, že jeho konzervativní strana bude usilovat o přehodnocení vztahu Velké Británie s Evropskou unii. Budou-li britští konzervativci opět zvolení, uspořádají pravděpodobně v roce 2017 referendum s jednoduchou volbou - zda si Britové přejí vystoupit či zůstat v EU. DEBATA OHLEDNĚ SLOŽENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU PO VOLBÁCH 2014 V úterý 22. ledna projednával Výbor pro ústavní záležitosti (AFCO) Evropského parlamentu návrh zprávy o složení Evropského parlamentu s ohledem na volby v roce 2014. V současnosti má Evropský parlament 754 poslanců, což není v souladu s Lisabonskou smlouvou, která stanoví maximální počet europoslanců na 750 plus předseda/předsedkyně (celkem tedy 751). Zároveň se očekává k 1. červenci t.r. vstup Chorvatska do EU. Chorvatsko by mělo být v Evropském parlamentu zastoupeno 12 poslanci. Poslanci Roberto Gualtieri (Itálie, S&D) a Rafal Trzaskowski (Polsko, EPP) navrhují, aby Německu bylo ubrány tři europoslanci (namísto současných 99 by Německo mělo 96) a 12 členským zemím - včetně České republiky - vždy jeden poslanec. Od voleb do Evropského parlamentu v roce 2014 by tedy měla mít ČR namísto 22 jen 21 poslanců. O návrhu by mělo být na výboru AFCO hlasováno 19. února a v březnu t. r. by měl být návrh projednán na plénu Evropského parlamentu. Zpracovala: Jana Maláčová, zástupkyně Kanceláře Senátu v EP

Poslední vložené aktuality z dění v Evropském parlamentu


Evropské řešení dvojí kvality je polovičaté, teď je řada na nás, uvedla Olga Sehnalová

17.4.2019 | (Štrasburk, 17. dubna 2019) Evropský parlament dnes většinou schválil nová pravidla, která se týkají také otázky dvojí kvality výrobků. Za nedostatečné je považuje česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). „Jako člověk, který téma do Bruselu přinesl a systematickou prací jej z nechtěného dotáhl až do zákonné úpravy, spokojená nejsem. Přijatý zákon totiž obsahuje řadu právních kliček, přímo ...

Newsletter: Plenární zasedání EP 15.- 18. dubna 2019 ve Štrasburku

15.4.2019 | Ve Štrasburku dnes začíná poslední plenární zasedání poslanců a poslankyň Evropského parlamentu před květnovými eurovolbami. Na programu bude mít hlasování o dvojí kvalitě výrobků i další témata, například: Rozšíření povinné výbavy nových automobilů o moderní bezpečnostní technologie Bezpečnostní prvky automobilů, jako systém inteligentního přizpůsobení rychlosti či vyspělý systém nouzového brzdění, ...

Tisková zpráva Olgy Sehnalové: Zákaz dvojí kvality výrobků vracím k hlasování

10.4.2019 | Europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD) dostála svému slibu a snaží se o přepracování textu směrnice o nekalých obchodních praktikách. Dnes předala dostatečné množství podpisů pod pozměňovací návrh, který má vrátit do textu směrnice explicitní zákaz dvojí kvality výrobků. O tomto pozměňovacím návrhu bude příští týden hlasovat ve Štrasburku plénum Evropského parlamentu během svého posledního zasedání ...

Další články