- +

Olga Sehnalová zahájí kampaň za zlepšení požární bezpečnosti budov


9.1.2015

Je velká šance, že tento text právě čtete v nějaké budově. Je to pravděpodobně budova, kde se cítíte v bezpečí, zvláště pokud jde o váš domov nebo kancelář. 

Víte ale, jak je tato budova zabezpečena před požárem?

S největší pravděpodobností ne. Pokud byste však přepokládali, že existují evropská pravidla a předpisy zaručující požární bezpečnostní normy ve všech členských státech EU, mýlili byste se.

Evropská unie je nejednotnou mozaikou požárně bezpečnostních standardů a regulací, z nichž mnohé jsou zastaralé či nevyvážené. Ačkoliv se stavební materiály v posledních letech dramaticky změnily stejně jako konstrukce budov, mnoho předpisů kontrolujících jejich požární bezpečnost s těmito změnami neudrželo tempo.

V Evropské unii má oheň každoročně na svědomí více než čtyři tisíce lidských životů. Mnoho z těchto úmrtí – většina kvůli kouři – je způsobeno konstrukcí budov a stavebními nedostatky, které nebyly řádně vyřešeny předpisy.

Více rizikům než kdy dříve jsou také vystaveni hasiči. Není divu. V padesátých letech minulého století trvalo asi 25 minut, než požár plně zachvátil místnost. Dnes se může velký požár dostat mimo kontrolu za méně než pět minut, hasiči však na příjezd k ohni potřebují průměrně mezi osmi a patnácti minutami.

Za změnu současných pravidel bezpečnosti evropských staveb bojuje také organizace Fire Safe Europe. Ve spolupráci s poslankyní Evropského parlamentu Olgou Sehnalovou zahájí 25. února v Evropském parlamentu celoroční kampaň upozorňující na tento problém. Na tomto workshopu budou diskutovány návrhy uvedené v tzv. bílé knize o požární bezpečnosti Evropy.

 

Kde je tedy možné začít?

Stejně jako jakákoli další velká iniciativa, i tato potřebuje spolehlivé údaje. Evropská komise musí být schopna identifikovat trendy, osvědčené postupy a přesně určit, co je potřebné pro nastavení bezpečnostních cílů pro všechny členské státy Unie.

Není to jednoduché, ale úspěšným příkladem může být strategie EU pro bezpečnost silničního provozu, která si klade za cíl snížit do roku 2020 počet úmrtí na silnicích v EU o 50% oproti roku 2003. Již do roku 2010 přitom bylo dosaženo snížení úmrtí o 33 %.

Komise dále potřebuje revidovat požárně bezpečnostní zkušební metody pro stavební materiály, které se řídí tzv. Nařízením o stavebních výrobcích (Construction Products Regulation, CPR). Metody, na nichž je CPR nyní založeno, nebyly revidovány od roku 2002 a vychází z údajů sesbíraných do roku 1994, je tedy nutné jej aktualizovat. Existuje přitom již několik mezinárodních i evropských národních testovacích protokolů, stejně jako vlastní pokyny Komise týkající se reakce stavebních výrobků na oheň.

Potřebujeme také vyřešit největšího zabijáka ze všech, toxický kouř. Při požáru představuje největší nebezpečí a pro hasiče je i hlavní příčinou rakoviny. Přesto neexistují jednotné evropské regulace či standardy týkající se toxicity kouře.  

Poslední vložené články


Jak je na tom Česká republika s kvalitou potravin v porovnání s ostatními zeměmi EU?

22.8.2019 | Jsem ráda, že téma kvality potravin ještě občas nějaká média zajímá. Zde je můj nedávný rozhovor pro Euroactiv a pro úplnost přidávám i původní otázky a mé odpovědi na ně. ...

Prohlášení ČLK

28.7.2019 | Pro informaci, všem krajským zastupitelům ve Zlínském kraji jsme v uplynulých dnech zaslali toto společné prohlášení.

Co příjde první? Jméno nebo agenda?

23.7.2019 | Vláda ještě neschválila jméno nového eurokomisaře. Rozhodnout má v srpnu. Původní favoritkou byla stávající eurokomisařka Věra Jourová, jméno však dosud nepadlo a tak se začíná spekulovat i o jiných kandidátech. Komisaři se od našeho vstupu do EU měnili zatím vždy po uplynutí svého funkčního období. Ať to byl Pavel Telička, Vladimír Špidla nebo Štefan Fülle, každý z nich byl eurokomisařem ...

Další články