- +

Trans-mastné kyseliny jsou zdraví škodlivé a je třeba je omezit. Ale kdy a jak?


6.1.2016

Evropská komise v prosinci (s ročním zpožděním) zveřejnila hodnotící zprávu o přítomnosti tuků obsahujících trans-mastné kyseliny v potravinách. Vyhodnotit dopad trans-mastných kyselin na zdraví jejich konzumentů požadoval po Komisi Evropský parlament, včetně návrhu opatření, která by umožnila nabízet spotřebitelům zdravější potraviny. Olga Sehnalová, která se věnuje otázkám ochrany spotřebitele, Komisi ve věci trans-mastných kyselin opakovaně interpelovala zejména s ohledem na výrazné zpoždění oproti termínu stanovenému v příslušné legislativě.

Závěry dlouho očekávané zprávy (její celé znění je zde) jsou znepokojivé, ačkoliv ze zdravotního hlediska má Komise jasno. Srdeční choroby jsou hlavní příčinou úmrtí v Evropské unii a vysoký příjem trans-mastných kyselin riziko vzniku srdečních chorob výrazně zvyšuje. Potravinářské výrobky s vysokým obsahem průmyslově vyráběných trans-mastných kyselin jsou dostupné na trhu a podle zprávy je zde prostor pro zlepšení veřejného zdraví, pokud by jejich příjem byl snížen. Ve stejném smyslu dlouhodobě apeluje i odborná zdravotnická veřejnost (více například prohlášení Evropské kardiologické společnosti) a spotřebitelské organizace (kampaň proti používání trans-mastných kyselin dlouhodobě vede například dTest či Evropská spotřebitelská organizace BEUC).

Komise se nicméně nedomnívá, že by bylo dostatečně účinné přítomnost trans-mastných kyselin uvádět na potravinách obalů. Z vyhodnocení vyplývá, že nejúčinnějším opatřením z hlediska veřejného zdraví, ochrany spotřebitelů, ale také fungování vnitřního trhu by bylo legislativní omezení obsahu průmyslově vyráběných trans-mastných kyselin. Zpráva ovšem neuvádí, jak a kdy k tomu má dojít, aby se, slovy Komise, mj. minimalizovalo riziko nezamýšlených důsledků a dopadů na specifické výrobce a výrobky. Komise proto hodlá zahájit co nejrychleji veřejnou konzultaci a vypracovat úplné posouzení dopadů, které by umožnilo přijmout v dohledné době plně informované rozhodnutí v této politice. Podle europoslankyně Olgy Sehnalové je to ale málo.

„Komise prostřednictvím dlouho očekávané zprávy, jejíž zpoždění jsem opakovaně kritizovala, konstatuje to, na co spotřebitelské i zdravotnické organizace poukazují už dlouho – trans-mastné kyseliny mají prokazatelně negativní vliv na zdraví spotřebitelů. Z tohoto pohledu samozřejmě vítám, že se Komise přihlásila k možnosti legislativního omezení obsahu průmyslově vyráběných trans-mastných kyselin v potravinách. Silně mne ovšem znepokojuje zdlouhavost řešení tohoto problému. Čtyři členské státy již zavedly vnitrostátní legislativní omezení, další se k tomu chystají, pokud nepřijde společná evropská iniciativa. K dispozici je hned několik pádných argumentů proto, aby legislativní návrh na omezení trans-mastných kyselin byl představen co nejdříve, osobně se na Komisi v této věci rovněž opětovně obrátím,“ uvedla Olga Sehnalová.

Poslední vložené články


Jak je na tom Česká republika s kvalitou potravin v porovnání s ostatními zeměmi EU?

22.8.2019 | Jsem ráda, že téma kvality potravin ještě občas nějaká média zajímá. Zde je můj nedávný rozhovor pro Euroactiv a pro úplnost přidávám i původní otázky a mé odpovědi na ně. ...

Prohlášení ČLK

28.7.2019 | Pro informaci, všem krajským zastupitelům ve Zlínském kraji jsme v uplynulých dnech zaslali toto společné prohlášení.

Co příjde první? Jméno nebo agenda?

23.7.2019 | Vláda ještě neschválila jméno nového eurokomisaře. Rozhodnout má v srpnu. Původní favoritkou byla stávající eurokomisařka Věra Jourová, jméno však dosud nepadlo a tak se začíná spekulovat i o jiných kandidátech. Komisaři se od našeho vstupu do EU měnili zatím vždy po uplynutí svého funkčního období. Ať to byl Pavel Telička, Vladimír Špidla nebo Štefan Fülle, každý z nich byl eurokomisařem ...

Další články