- +

O čem se mluví - stručný týdenní výběr událostí EU


24.5.2013
STANOVISKO EVROPSKÉHO PARLAMENTU K TZV. KLAUSOVĚ VYJÍMCE Jak jsem již informovala ve středu, po 18 měsících schválil Evropský parlament na svém plenárním zasedání ve Štrasburku stanovisko k tzv. Protokolu ČR o uplatňování Listiny základních práv EU v České republice. Mediálně bývá tato navržená změna primárního práva EU označována jako tzv. Klausova výjimka. Krátce před konečným hlasováním byl podpořen pozměňovací návrh čtyř největších frakcí (EPP, S&D, ALDE a Zelení), který původní neutrální stanovisko Evropského parlamentu pozměnil na stanovisko negativní. Poté byla velkou většinou odsouhlasena třetí verze zprávy zpravodaje Andrew Duffa (Velká Británie, ALDE). Z českých poslanců se na zprávě podílela také jako stínová zpravodajka za frakci S&D poslankyně Zuzana Brzobohatá, která Duffovu zprávu podporovala. Nakonec stanovisko podpořilo 574 poslanců, proti bylo 82 poslanců a 24 členů Evropského parlamentu se hlasování zdrželo. Výpis jmenného hlasování naleznete zde (strana 9 a 10). Evropský parlament tedy Evropské radě nedoporučuje, aby se Protokolem ČR zabývala. Evropský parlament má v této věci pouze konzultační roli. Zároveň Evropský parlament nedoporučuje svolat kvůli Protokolu ČR Konvent. Dále zpráva také zmiňuje, že Protokol není opt-outem a popisuje vznik Protokolu ČR po ratifikaci Lisabonské smlouvy oběma komorami PČR. Také je ve zprávě zmíněno, že vzhledem k tomu, že není jisté, zda Parlament ČR dokončí ratifikaci nového Protokolu ČR, mohou se ostatní členské státy rozhodnout, že nezahájí proces ratifikace do té doby, než svoji ratifikaci dokončí právě ČR. Další postup: Nyní se očekává rozhodnutí Evropské rady o dalším projednávání Protokolu a nesvolání Konventu na jejím červnovém zasedání. V případě schválení Protokolu Evropskou radou pak musí být tato změna potvrzena Coreperem, který nahradí konferenci zástupců členských států a následovat bude podpis Protokolu. Poté by začal ratifikační proces v členských státech, jehož zahájení lze očekávat cca v říjnu tohoto roku. Senát PČR v této záležitosti přijal usnesení č. 330 z 6. října 2011, ve kterém se vyjádřil, že schválení Protokolu nepodpoří. Pro ratifikaci Protokolu ČR bude na základě zkušeností s Protokolem Irska pravděpodobně potřeba ústavní většina v obou komorách PČR. DAŇOVÉ ÚNIKY - TÉMA EVROPSKÉ RADY I PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V úterý se uskutečnila na plenárním zasedání Evropského parlamentu debata k tématům středeční Evropské rady, tj. k daňovým únikům a modernizaci energetické infrastruktury. Europoslanci od hlav států a vlád očekávají konkrétní opatření, ne pouhé proklamace. Předseda skupiny Evropské lidové strany (EPP) Joseph Daul řekl, že je "prostě logické," aby si země vyměňovaly informace z fiskální oblasti s cílem zamezit daňovým únikům. Požadoval také pevně stanovené investice do energetické infrastruktury, především z rozpočtu EU. Předseda skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D) Hannes Swoboda vyzval vlády, aby ukázaly odvahu potřebnou ke skutečnému boji proti daňovým únikům a rájům a dodal: "Chci své peníze zpět z daňových rájů." Spolupředseda Zelených/ Evropské svobodné aliance Daniel Cohn-Bendit uvedl, že klíčové je, aby podniky musely platit daně v zemi, kde dosáhly zisku, a ne mít možnost uchýlit se do země s nejnižšími daněmi. Předseda skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Guy Verhofstadt vyjádřil pochybnosti ohledně toho, čeho může summit dosáhnout. "Bylo by lepší místo toho uspořádat setkání ministrů financí, které by přijalo skutečné kroky, ne jen závěry," řekl. Podle předsedy frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) Martina Callanana je odpovědí na daňové úniky zjednodušení daňových systémů a snížení daňových sazeb. Stejnou cestou by se vydal i spolupředseda Evropy svobody a demokracie (EFD) Nigel Farage, který se domnívá, že s těmito opatřeními by daňové ráje nebyly už tak vyhledávané. Zástupce skupiny Spojené evropské levice / Severské zelené levice (GUE/ NGL) Jürgen Klute vyzval k odstranění mezer v zákonech a k sestavení černé listiny zemí, které odmítly výměnu informací v daňových otázkách. Na následující středeční Evropské radě se hlavy států a předsedové vlád dohodli na společném postupu proti daňovým únikům a daňovým podvodům. Dle odhadů členským zemím takto ročně uniká cca 800 mld. EUR. Dle závěrů Evropské rady budou podniknuty - mimo jiné - tyto kroky: 1. zrušení „bankovního tajemství“ - prostřednictvím nastavení automatické výměny informací na úrovni EU i na globální úrovni. V této souvislosti Evropská komise připraví v červnu t.r. revizi směrnice k administrativní spolupráci. 2. Evropská komise byla pověřena vyjednáním bilaterálních smluv se Švýcarskem, Lichtenštejnskem, Monakem, Andorou a San Marínem. Z členských států EU bylo téma zvyšování transparentnosti ve finančnictví citlivé především pro Rakousko a Lucembursko. Obě země signalizovaly připravenost v této záležitosti plně spolupracovat a neblokovat připravovanou či již projednávanou legislativu. Zpracovala: Jana Maláčová, zásupkyně Senátu při EP

Poslední vložené články


Deset let s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením

1.11.2019 | Dnes proběhla v Brně konference s názvem Deset let s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, kterou uspořádal Úřad veřejné ochránkyně práv. K Úmluvě OSN se připojila Česká republika i Evropská unie. Jde o důležitý právní dokument, o který se opírají práva osob se zdravotním postižením a hlavně jejich skutečné naplňování a zlepšování podmínek pro život.. Vystoupila jsem v části konference, ...

Mé tři a více zkušeností s Českou televizí

30.10.2019 | Média a jejich nezávislost jsou v poslední době hojně diskutované téma. Česká televize má v době trendu koncentrace mediální moci a jejího propojování s mocí ekonomickou a politickou držet prapor nezávislosti a nestrannosti a být v tomto směru určitou pojistkou. Velmi ráda bych sdílela dobré příklady ze svého desetiletého působení v Evropském parlamentu, bohužel, uvedu pár příkladů, které ...

Než se začne slibovat

18.10.2019 | Za rok budou krajské volby a tak se po čase nadějeme opět zvýšené aktivity uchazečů o voličskou důvěru. Bude se projevovat objevením a překotným zájmem o tu či onu problematiku. Proč ne, to k volbám patří. Nakolik bude onen zájem pro lidi uvěřitelný, to už je věc souboje mezi paměti voličů a produkty volebních PR agentur. Na druhou stranu, předvolební doba je také příležitost pro ty, kteří ...

Další články