- +

O čem se mluví - stručný týdenní výběr událostí EU


29.9.2013

Na výboru REGI neprošel návrh ohledně prodloužení lhůty pro čerpání strukturálních fondů EU

V úterý 24. září zamítli poslanci garančního Výboru pro regionální rozvoj (REGI) Evropského parlamentu návrh na prodloužení čerpání národní alokace ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro ČR o jeden rok. Výjimka se bude týkat pouze Slovenska a Rumunska, které si jí vyjednaly v rámci dohody na podobě Víceletého finančního rámce EU 2014-2020 v únoru t.r. Místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák se snažil jako zpravodaj návrhu revize tzv. Obecného nařízení prosadit, aby v současnosti platné pravidlo n+2 bylo zpětně rozmělněno na pravidlo n+3 i pro další státy, kterým se podobně jako České republice z nejrůznějších důvodů nedaří finanční prostředky EU čerpat. Lze očekávat, že plénum Evropského parlamentu bude o návrhu hlasovat podobně jako výbor REGI. Pravidlo n+2/ n+3 jako tzv. pravidlo finanční disciplíny udává, že jednotlivé roční rozpočty musejí být vyčerpány do následujících dvou resp. tří let. České republice bylo ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti na léta 2007-2013 přiděleno 26,7 mld. EUR.

Z této částky bylo k 24. srpnu 2013 vyčerpáno za téměř sedm let programového období pouze 34,7 %. Největší problémy s čerpáním mají dle pravidelné Měsíční monitorovací zprávy Ministerstva pro místní rozvoj především tzv. tématické operační programy, které jsou řízeny jednotlivými ministerstvy. Jedná se o Operační program Životní prostředí (MŽP), Výzkum a vývoj pro inovace (MŠMT), Podnikání a inovace (MPO), Vzdělávání pro konkurenceschopnost (MŠMT), Integrovaný operační program a Operační program Technická pomoc (oba MMR). Z regionálních operačních programů patří dle Ministerstva pro místní rozvoj k tzv. rizikovým programům Regionální operační program Severozápad.

Dle odhadů Ministerstva financí lze za tento rok očekávat k 31. prosinci 2013 ztrátu nevyčerpáním ve výši cca 15 miliard Kč, dle Ministerstva pro místní rozvoj cca 30 miliard Kč. Nicméně vzhledem k tomu, že jednotlivé operační programy nejsou schopny plnit ani vlastní predikce čerpání, existují odhady na ztráty i ve výši cca 50 mld. Kč. Jako hlavní důvody současného stavu byly identifikovány nefunkční auditní systémy na národní úrovni, problémy se zadáváním a realizací veřejných zakázek, vysoká fluktuace pracovníků operačních programů a také neexistence dlouhodobé koncepce hospodářského rozvoje ČR. Díky její absenci dochází např. s každou personální obměnou řídícího orgánu ke změně zaměření spravovaného operačního programu.

 

První videokonference mezi senátory a europoslanci: Jaderná bezpečnost

Ve čtvrtek 26. září se uskutečnila první videokonference mezi senátory PČR a poslanci Evropského parlamentu. Tuto videokonferenci inicioval Výbor pro záležitosti EU, který takto chce posílit dialog a výměnu informací mezi evropskými a národními zákonodárci. Tématem první videokonference byla předloha návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2009/71/EURATOM, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (senátní tisk N 077/09). Za Senát se konzultace zúčastnili senátor Miroslav Krejča (předseda Výboru pro záležitosti EU), senátor Josef Táborský (místopředseda Výboru pro záležitosti EU) a senátor Miroslav Škaloud (člen Podvýboru pro energetiku).

Za Evropský parlament se videokonference zúčastnil poslanec Pavel Poc. Přizváni k videokonferenci však byli všichni členové garančního Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a dožádaného Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). Proběhlá videokonference trvala cca 90 minut a byla všemi zúčastněnými vyhodnocena jako velmi efektivní a přínosný nástroj komunikace. Příštím tématem videokonference, která je plánována na měsíc říjen by mohl být velmi ožehavý návrh Nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.

 

Setkání úředníků národních parlamentů s agendou EU v Evropském parlamentu

Ve čtvrtek a v pátek (25. a 26. září) se v Bruselu na pozvání Evropského parlamentu uskutečnilo setkání vedoucích úředníků národních parlamentů zapojených do projednávání agendy EU. Smyslem setkání bylo vyhodnocení meziparlamentní spolupráce cca čtyři roky od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost – tj. od posílení role národních parlamentů v legislativním procesu EU.

Mezi témata setkání patřily diskuze nejnovějších "trendů v legislativním dialogu, možnost zefektivnění meziparlamentních setkání a konferencí (včetně konference k parlamentní kontrole Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU či konference dle čl. 13 Fiskálního paktu), dále implementace Protokolu 2 a rozšíření databáze IPEX. Během setkání byl také diskutován návrh jednacího řádu konference dle čl. 13 Fiskálního paktu, která se poprvé uskuteční 16. a 17. října v litevském Vilniusu.


Zpracovala: Jana Maláčová, zástupkyně Senátu při Evropském parlamentu

Poslední vložené články


Referendum aneb jaká otázka, taková odpověď

13.1.2008 | V referendu se odpovídá ANO nebo NE. Žádné ALE neplatí. V tom je úskalí referend. Britové by mohli vyprávět. “Pryč z EU! Naše peníze posílejme místo do Bruselu do britského zdravotnictví!” Tak určitě. V poslední době se mluví o referendu i v souvislosti se zlínskou krajskou nemocnicí. Ale na co se vlastně takové referendum bude ptát? Zkusme si s hypotetickými otázkami trochu pohrát. Odpovědi ...

Krásné Vánoce

18.12.2019 | Přeji Vám všem krásné vánoční svátky a v novém roce pevné zdraví a mnoho radosti, ať už Vám ji udělá cokoliv.

Mlha se rozpouští

18.12.2019 | Dvacet tři zastupitelů, všichni lidovci, všichni tzv. starostové a nezávislí známí pod zkratkou STAN, všichni okamurovci, dva z ODS a jeden právě vylučovaný sociální demokrat schválili stavbu nové krajské nemocnice. Nevím, co za jejich rozhodnutím stálo. Někteří snad v dobré víře uvěřili profesionálním slibotechnám, jiní měli jiné důvody. Pondělní hlasování nespadlo jak blesk z čistého nebe. Postupnými ...

Další články