- +

Daň z finančních transakcí stabilizuje finanční systémy, omezí spekulace


23.5.2012
Jak může finanční sektor přispět spravedlivým dílem k řešení krize, na jejímž vzniku má velký podíl? Řecká socialistka Anni Podimata, členka evropské frakce Progresivní aliance socialistů a demorkatů (S&D) vysvětluje, že zavedením daně z finančních transakcí se podaří vymýtit rizikové chování bank a zároveň doplnit do státních kas tolik potřebné finanční prostředky. Evropský parlament bude o zprávě o zavedení daně z finančních transakcí jednat i hlasovat dnes na svém plenárním hlasování. Ještě předtím Anni Podimata odpověděla na několik otázek. Vlády se nerozpakovaly použít peněz daňových poplatníků k záchraně finančního systému, mnoho z nich ale teď váhá nad zdaněním finančního sektoru, které by část těchto peněz přineslo zpět. Jaký máte na tuto situaci názor? Fakta jsou nesporná. Finanční sektor tuto krizi zapříčinil. Vlády vydaly na záchranu bank 4,5 bilionu eur. Finanční sektor přitom ve srovnání s reálnou ekonomiku zůstává mnohem méně zdaněn. Evropský parlament oživil myšlenku daně z finančních transakcí ve veřejných diskusích v roce 2010 svou zprávou o inovativních způsobech financování. Námitky finančního sektoru proti dani z finančních transakcí padly, když Evropská komise pod tlakem Evropského parlamentu provedla dopadovou studii, která ukázala, že zavedení daně na unijní úrovni nejen, že je možné, ale také přinese významné příjmy bez toho, aby poškodilo konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Které jsou dva nejdůležitější důvody pro zavedení daně z finančních transakcí? A jaký bude mít daň dopad na evropskou ekonomiku a vnitřní trh? Daň z finančních transakcí pomůže zamezit spekulacím a finančnímu sektoru vrátí jeho primární úlohu - financování reálné ekonomiky. Zároveň přinese v současných dobách přísné fiskální konsolidace významné nové zdroje. Zodpovědnější finanční sektor bude lépe reagovat na dlouhodobé potřeby našeho hospodářství. Proto jsou také primární trhy z daně vyňaty. Očekávám přesun investic od spekulací a vysokofrekvenčních obchodů k produktivnějším činnostem. A výnos z daně může být použit na podporu růstu. Odpůrci daně tvrdí, že by její zavedení mohlo vést k nedostatku likvidity a donutit finanční instituce, aby se přestěhovaly mimo EU. Co jim odpovíte? Likvidity v nejpotřebnějších oblastech se daň nedotkne. Navrhovaná struktura daně z finančních transakcí minimalizuje nebezpečí přemístění finančních služeb jinam. Náš návrh, aby se zaplacení daně z finančních transakcí stalo potvrzením o právní vymahatelnosti transakce, bude mít velmi pozitivní vliv na prosazování daně. Mohly by být výnosy z daně z finančních transakcí použity ke snížení příspěvků členských států do rozpočtu Evropské unie? Potenciál daně z finančních transakcí coby vlastního zdroje EU je impozantní. Evropská komise odhaduje, že pokud by byly dvě třetiny výnosů z daně z finančních transakcí určeny pro unijní rozpočet, národní příspěvky založené na hrubém národním důchodu by mohly být sníženy až o 50 procent. Hlavní body návrhu Evropská komise navrhuje sazbu 0,1 % pro transakce zahrnující akcie a dluhopisy a 0,01 % pro transakce s deriváty. Podle odhadů by daň z finančních transakcí měla ročně vynést 57 miliard eur. Cílem daně je zdanit 85 % finančních transakcí, které se uskutečňují mezi finančními institucemi. Daň by se nevztahovala na občany a podniky. Do působnosti návrhu by nebyly zahrnuty hypotéky, bankovní úvěry, pojistné smlouvy a jiné běžné finanční činnosti prováděné jednotlivci nebo malými podniky. Cíle návrhu Zavedení daně z finančních transakcí má podle Evropské komise dva cíle. Má zajistit, aby finanční sektor přispěl spravedlivým dílem do veřejných rozpočtů a k cestě z krize, jejíž byl částečně příčinou. V návrhu se poznamenává, že náklady na rozsáhlá záchranná opatření na podporu finančního sektoru zaplatili daňoví poplatníci. Na druhou stranu by podle Komise měla společná daň z finančních transakcí posílit Evropský jednotný trh, protože by "snížila narušení hospodářské soutěže, odrazovala finanční sektor od vysoce rizikových činností a doplnila regulační opatření, jejichž cílem je vyhnout se v budoucnosti krizím". Výnosy z daně - nový vlastní zdroj EU Evropská komise navrhuje, aby se příjmy z daně z finančních transakcí rozdělily mezi Evropskou unii a členské země. Část příjmu by se mohl použít jako vlastní zdroj EU a nahradil by nebo snížil příspěvky členských států do rozpočtu EU. Proč danit finanční sektor? V důsledku finanční krize vzrostl souhrnný veřejný dluh 27 členských zemí EU z necelých 60% HDP na 80%. Záchrana finančního sektoru v dobách krize přijde členské země EU na 4,6 bilionu eur. Podle Evropské komise se finanční sektor v posledních letech navíc těšil osvobození finančních služeb od DPH, čímž na daních ušetří kolem 18 miliard eur ročně. Zdroj: Evropský parlament

Poslední vložené aktuality z dění v Evropském parlamentu


Když se stříhá páska

12.5.2019 | V úterý bude v Kroměříži velká sláva. Přijede sám premiér Babiš, aby společně s hejtmanem Čunkem slavnostně přestřihli pásku u nové budovy, kde bude umístěn nový přístoj moderní diagnostické metody, zvané nukleární magnetická rezonance. Zazní projevy, ve kterých se bude děkovat a ujisťovat, jak kraj skvěle pečuje o své nemocnice, čehož důkazem je otevření nového provozu. Že je to nejlepší odpověď ...

Dvojí kvalita potravin už v Česku neprojde, novela zákona o potravinách ji zakáže pod pokutou 50 milionů korun

29.4.2019 | Potraviny, které jsou pod stejným označením nabízeny v různých zemích Evropské unie, ale liší se svým složením, již nebude možné uvádět v České republice na trh. Ministerstvo zemědělství (MZe) to chce prosadit do připravované novely zákona o potravinách. Za porušení zákazu bude možné udělit pokutu až 50 milionů korun. „Díky tomu, že dvojí kvalitu zakážeme v aktuálně chystané ...

Evropské řešení dvojí kvality je polovičaté, teď je řada na nás, uvedla Olga Sehnalová

17.4.2019 | (Štrasburk, 17. dubna 2019) Evropský parlament dnes většinou schválil nová pravidla, která se týkají také otázky dvojí kvality výrobků. Za nedostatečné je považuje česká europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). „Jako člověk, který téma do Bruselu přinesl a systematickou prací jej z nechtěného dotáhl až do zákonné úpravy, spokojená nejsem. Přijatý zákon totiž obsahuje řadu právních kliček, přímo ...

Další články